Jak to u nás vypadá..

Každý den od pondělí do čtvrtka se navštěvujeme na pestré malé farmě, hned vedle Zahrady živlů, kde máme domeček, který nám poskytuje zázemí pro hraní, odpočívání, oběd a také pro naše základní potřeby. Kapacita domečku je max. 13 dětí. Naše zahrádka disponuje ovocnými stromy, záhony, zastřešený prostor pro tvoření, občerstvování a hraní, pískoviště které je naše oblíbené pro různé lektvary, dorty a polévky. Zahradní hračky a vybavení. Školka je obklopena farmou se zvířátky jako jsou ovečky, kozy, slepičky ale také koně, poníci a oslíci.  

Proč jsme zvolili cestu mentorování



Protože respektujeme individualitu

Každé dítě od 3 let má jiné tempo. Někdo potřebuje týden na rozkoukání, někdo měsíc a někdo to zvládne hned. Děti nikam nesměřujeme, pouze nabízíme a respektujeme jejich NE a oni zase to naše.

Život se nedá naučit z pracovního listu, život se žije. A u toho vše je mentor.

Učíme se životem, ne úkoly

u nás děti žijí, sází, vaří, zpívají, tvoří, hádají se, smiřují se padají a vstávají, učí se zodpovědnosti a samostatnosti.

ale také.....

- Si věří a nebojí se zkoušet nové věci- Umí řešit problémy a nečekají až jim je vyřeší někdo jiný- Jsou zodpovědné za sebe i ostatní - Mají rády učení které vychází z jejich vlastní zvídavosti a hlavně: respektují svoje a potřeby druhého, zvířata a přírodu. Život se nedá naučit z pracovního listu, život se žije. A u toho všeho je mentor. 

Jak to děláme?

Jsme mentoři a průvodci, školka, dětská skupina, komunita i živé místo, kde dítě nemusí nic dokazovat, aby bylo přijímané. Jdeme s dětmi, ne před nimi. Dáváme jim čas, důvěru a bezpečné prostředí, ve kterém mohou růst vlastním tempem a objevovat svět po svém.

Vzpomínky na dětství, kdy se lezlo na stromy, stavěly se bunkry, vařilo se z bláta a písku a domů se chodilo špinavé, ale šťastné, se tu mění v každodenní realitu. Tento prostor dětem vrací zpět svobodnou hru, dobrodružství a radost z obyčejných věcí.

Co znamená, že se děti mentorují?

Dáváme prostor

- Nespěcháme. Dítě má možnost zkoušet věci po svém – i když to trvá déle a i když u toho vznikne nepořádek. Z vlastních pokusů, omylů a objevů si do života odnese nejvíc.

Jsme nablízku

- Nezasahujeme do všeho hned. Jsme přítomní, vnímáme dění a do situací vstupujeme až ve chvíli, kdy je potřeba pomoci, poradit nebo podpořit. Dítě ví, že když něco potřebuje, má se na koho obrátit a není na nic samo.

Bez osnov

-Nepředepisujeme , co a jak se musí naučit. Všímáme si, co děti zajímá, co je přirozeně přitahuje, a na tom se stavíme další učení i rozvoj.

Dáváme prostor pro vlastní zkušenost, hledáme způsoby a řešení a učíme děti spolupracovat.

Nenutíme, provázíme.

Budujeme vztah a důvěru.

My věříme, že svět může být bezpečné a laskavé místo a naším úkolem je to dětem ukázat. 

Jaký je náš den?

Ráno v 8:00 se otevírá naše malá školka, kde již čeká průvodce Štěpánka s jedním ze svých pomocníků když se nás sejde více. Od 8:00 do 9:30 si pohrajeme a posvačíme, než se všichni sejdeme. Poté si zazvoníme na zvoneček, řekneme si básničku, co nás čeká a vydáme se na průzkum do života. v 11:30 - 12:30 máme oběd a sklízíme nádobí, od 13:00 do 14:00 a dle potřeby odpočíváme, povídáme si, čteme knížku...Učíme se klidu :) Po odpočinku se věnujeme zase volné hře, nabídnuté činnosti a v 16:00 už jsme zase v náručí svých milujících rodičů.



Učíme se přírodou

V prostoru mimo naši školku máme jezírka, kde můžeme zkoumat co umí voda. Ve školce máme ohniště, kde se učíme s ohněm. Někdy běháme s větrem o závod, a někdy si hrajeme jen tak s hlínou nebo běháme bosky po zemi. Zžíváme se tady všemi smysly se všemi živly a to nás baví.

Jak vznikla školka na farmě?

Školka na farmě vznikla z jednoduché myšlenky: vrátit děti zpět k přírodě a ke skutečným zážitkům. Původně šlo o malou skupinku dětí z okolí, které trávily čas na rodinné farmě, staraly se o zvířata, pomáhaly na zahradě a učily se přirozeně, hrou a vlastním prožitkem. Rodiče si brzy všimli, jak moc dětem takové prostředí prospívá, a začali se ptát, zda by jejich děti mohly chodit "na farmu" pravidelně. Postupně jsme proto začali budovat zázemí pro přírodní školku a dětskou skupinu. No a protože jednoho dne za mnou přišla tvůrkyně a majitelka školky, zda nechceme vzít tuto školku pod svá křídla, tak jsme se nemohli rozhodnout jinak, než pokračovat v tom co má smysl nadále. 

Něco o mně 

Jmenuji se Lucie a jsem maminka tří úžasných dětí. Dvě starší dcery navštěvovaly tuto školku od malička a okamžitě si ji zamilovaly. Můj nejmladší syn do ní začíná chodit nyní. I když pro nás bylo financování školkovného a následné individuální vzdělávání dcer velkou rodinnou investicí a zkouškou, vím, že to mělo obrovský smysl. Dnes jsem nesmírně vděčná, že mohu školku sama provozovat a žít život, který mi dává hluboký smysl.